Narychlo..musím se pochlubit! :-)

Nemám moc času (ale kdo dnes taky jo, že?:-)), ale vím že lepší už to nebude, tak aspoň jeden rychlý zápis než odjedu:-)
Asi 15 dní jsem teď byla na sahadžajogínském táboře jako instruktorka, na starost jsem měla malé 5 - 8 leté děti - myslím že mi tento tábor hodně dal.. škoda že teď nemám čas to popsat všechno víc... - třeba pomůže Honzík - který teď po velmi dlouhé době bude muset strávit víkend sám- tak snad bude mít čas a něco za mě napíše:-) Protože jako vždycky jsem s ním často volala a všechny své zážitky mu popisovala:-)
Dneska večer zas odjíždím na týden do Itálie - Bibione, na tělovýchovný kurz - zaměřeno hlavně na aerobic, tak jsem zvědavá jak to dopadne..obzvláště proto, že jsem tam měla jet s kamarádkou Peťou, která bohužel onemocněla angínou..:-(
Nicméně hlavní důvod proč sem teď píšu je ten, že se musím pochlubit svým kuchařským uměním:-)
Nevím jestli je to tou moji dietou - že se stále snažím hledat nějaká zajímavá dobrá jídla, která bych mohla jíst a nebo jestli se ve mně najednou ve 20 letech probudily nějaké velké kuchařské vlohy, ale v poslední době stále něco vařím, peču.:-)
Napadlo mě že bych si mohla udělat makovou buchtu, tak jsem se do toho včera pustila. Rozhodla jsem se že udělám makový závin z listového těsta - a vezmu si ho sebou na cestu do Itálie. Obhlídla jsem na netu pár receptů, dala to nějak dohromady a výsledek je mňam mňam mňam:-) Měla jsem co dělat abych ho nesnědla:-) A přitom to bylo vcelku jednoduché..:-) Namlela jsem (teda s pomocí mamky, protože máme hrozný starý mlýnek) asi 250g maku, pak povařila asi 200ml sojového mléka se 100g melasy (sladidlo) a přidala do toho ten mák a trochu skořice a vznikla moc dobrá hmota:-)
A pak už jsem jen rozválela těsto - dala na to ten mák a na to ještě čerstvé švestky. No jsem zvědavá až to Honzík ochutná...on sice nemá rád mák, ale tohle mu prostě musí chutnat!:-)

No a další můj kuchařský výtvor: dnes jsem k obědu chtěla udělat rýžový nákyp. Už jsem to párkrat dělala a zas mě napadlo několik vylepšení:-) Takže nejprve jsem dala vařit půl litru ovesného mléka, do něj citronovou kůru a čerstvou vanilku...a 200g rýže. Vařila jsem to přes půl hodiny, protože rýže byla natural, tak aby změkla.. a postupně jsem tam mléko musela přidávat, takže nakonec jsem ho tam dala celkově skoro litr:-)
Nakonec vaření jsem dala do rýže slunečnicová semínka a strouhaný kokos.
Mezitím jsem ještě namíchala jednu vaničku tvarohu s 2 žlotky a spoustou kokosu. A nakrájela si hrušky a našlehala ze 4 bílků spoustu sněhu.
Pak jsem do rýže vmíchala 2 žloutky, vmíchala do rýže ten sníh, vymazalala zapékací mísu a dělala vrstvy:
-rýže
-plátky mandlí
-hrušky
-tvarohová směs
-rybíz
-rýže
pak posypat koksem a zase mandlemi a dát na to trochu másla.

Teď se mi to právě dopeklo tak se na to už těším:-) Jen se trochu bojím že si tu chuť tolik nevychutnám protože jsem dost nachlazená:-(
Tak to je pro dnešek vše, předávám Ti slovo muži můj:-)

Víkendový výlet

Dalsim vyraznejsim momentem nasich spolecnych prazdnin byl vikendovy vylet do Ceskeho Krumlova. Fotecky ma bohuzel Deninka u sebe, ale treba je sem hodi nekdy pozdeji :-)
Vydali jsme se tedy v sobotu rano z Prahy na jih a nasi prvni zastavkou se stal Boubinsky prales. Nezdrzeli jsme se nijak dlouho, protoze jsme potrebovali byt do 16. hodin v Ceskem Krumlove. /Ano, nas vylet jsme zahajili s "malym" zpozdenim - jako vzdy :-)/ Moc se nam tam ale libilo, hlavne moznost sejit ze stezky a vniknout na uzemi vlastniho pralesa. Proto jsme si rikali, ze bychom se tam pristi rok mohli vypravit se stanem, protoze vedle parkoviste pred pralesem je maly camp.
Pak uz jsme se vydali na cestu do Ceskeho Krumlova. Musim rici, ze jsem skutecne vdecny za vynalez jmenem GPS. I pres to, ze se obcas necha mirne zmast nove vytvorenymi silnicemi, porad je cestovani s nim mnohem snazsi nez s papirovou mapou.
Ubytovani v Krumlove zarizovala Deninka a musim ji timto pochvalit, protoze se ji povedlo sehnat pokoj v rekonstruovanem podkrovi Mestskeho divadla, ktere je jen par kroku od centralniho namesti. Udelali jsme si vychazku do mesta, prosli se malebnymi ulickami a zamirili k hradu. Honzik se na cestu osvezil vybornym virgin mojitem, ktere pocucaval zatimco jsme sledovali jak vodaci sjizdeji jeden z mensich jezu. Na nadvori hradu jsme udelali par fotecek, byl bych moc rad, kdyby se povedly. Deninka totiz vypadala jako princeznicka a nove nausnicky od Swarovskeho jen dokreslovaly jeji slechticky vzhled :-) Nemohl jsem si nevsimnout jak po ni chlapi pokukovali a jak se zastavovali, kdyz jsem ji fotil. V jedne nestrezene chvili pozovani dokonce priskocil maly japoncik a nez jsme se nadali, vyfotil si ji taky. Predpokladam, ze tato fotka bude ozdobou jeho blogu o ceste do Cech a jiste zprijemni radu jeho dlouhych osamelych veceru doma v Japonsku ;-)
Vecer jsme meli sraz s Mladou (Denincina spoluzacka z FSS), jejim pritelem a dalsim parem. Oni prijeli po Vltave a bydleli v centru v útulnem a neuveritelne levnem hostelu Merlin. Chteli jsme hrat Osadniky, ale restaurace, kde jsme se usadili se rozhodla zavrit. Nakonec jsme tedy skoncili na navsteve v hostelu, ale uz jsme byli tak utahani, ze jsme si jen povidali a pak se vydali do postylky v divadle.
V nedeli jsme si udelali vylet do grafitoveho dolu, mne se tam teda moc libilo, ostatne fotka pod prispevkem mluvi za vse :-)
No a cestou zpatky do Prahy jsme se stavili jeste na zamku Hluboka. Ten vikend byl opravdu nadherny, jsem moc rad, ze jsme spolu byli. Vim, ze spolu obcas mame nejake rozepre, ale kdo nema? A je to aspon prilezitost to spolu vypracovat :-)

Chata

Nechala jsem Jenovi schválně prostor, aby napsal o chatě a on se tomu tak šikovně vyhnul:-) A mně to nedá, abych zas něco nenapsala..to je asi tím že máme ten blog nový:o)
Polovinu Honzíkového jediného(:-() týdne určeného mně jsme se rozhodli strávit na naší chatě (myšleno chata mého dědy a babičky a v budoucnu asi mamky) společně s našimi přáteli - Janou a Zdeňkem.
Chata je pěkně v lese, v okolních chatách bylo prázdno, takže jsme si mohli užívat pěkně sami. Hráli jsme hlavně deskové hry, občas se šli projít a večer dělali ohýnek. Měla bych spíše říci - Honzík dělal ohýnek - protože to celé obstarával a byl z toho uplně nadšený. Až mi to někdy vadilo, že se pořád věnuje jen tomu ohni a ne mně:-) Zato Zdeňek s Janou se sobě navzájem věnovali dosyta. Občas třeba zmizeli v horním patře chaty a nějakou tu chvíli se neukázali. S Honzou jsme se shodli, že nám někdy přišlo, že na to, že jsme na chatu jeli jako parta 4 lidí, se někdy věnovali až moc jen sobě. Ale tak uvidíme - třeba je to za ten rok přejde, zatím spolu ještě nejsou tak dlouho:-)


Ale my se máme taky rádi:-) (i když to tak teda docela často nevypadá..)