Shrnuti posledniho pul roku :-)

Tak nejak jsme prestali psat :-) Ne ze bychom prestali zit, ale proste jsme se nedokopali k psani :-)
Ale ono se toho zas tak moc nestalo:

• mame novou postel - vazi 250 kg - ta uz by mohla neco vydrzet ;-)
• hrajeme geocaching, pri potulkach po svete hledame kesky :-)
• zase jsem byl v USA, 3 tydny v Milwaukee nastesti utekly jako voda - koupil jsem si tam nove in-line brusle, takze ted chodime obcas bruslit
• Deninka zvladla napsat bakalarku a udelat statnice, takze uz ma titul Bc., a je tak vzdelanejsi nez ja :-)
• Deninka byla prijata k magisterskemu studiu na UK v Praze - stehuje se do Prahy, budeme bydlet spolu - sbohem svobodo ;-)

S tebou me bavi svet

Kdo mne zna trochu blize, mozna vi, ze mam odpor vuci zimnim sportum - specialne pak vuci lyzovani. Nikdy v zivote jsem na lyzich nestal, diky problemum s klouby mne lyzarske vycviky na skole vicemen minuly. Povazoval jsem lyzovani za snobskou zabavu za spoustu penez, ktere by mohly byt vyuzity uplne jinak, nemluve o moznosti vaznych zraneni kvuli hloupemu napadu stoupnout si na strmy svah na dvou hladkych kusech dreva.
Kdyz za mnou Deninka prisla s napadem jet s partou znamych do Branne v Jesenikach lyzovat, asi jsem zrovna nejasal. Nakonec jsem souhlasil, protoze vidina spolecne stravenych noci na horske chate prevazila negativa cekani nezalyzarivsiho si nelyzare na zalyzarivsi si lyzare.
V sobotu jsme jeli lyzovat na Ramzovou - bylo opravdu nadherne pocasi, modra obloha. Jak jsem tak cekal dole, videl jsem nekolik 5-6 letych capartu, jak stoupnou nahore na sjezdovce na lyze, pusti to plnou rychlosti dolu po svahu a dole pred vlekem elegantne zastavi.
Rekl jsem si, ze to prece nemuze byt tak tezke, kdyz jim to tak jde - nejsem prece zadne B-cko. (Chlapska jesitnost stala podle meho na pocatku mnoha nebezpecnych rozhodnuti.)
Tak jsem zasel do pujcovny, pujcil si na 4 hodiny vybaveni i s instruktorkou a bylo :-)
Z instruktorky se vyklubala sympaticka 17ti leta holka, ktera mne postupne zasvetila do zakladu lyzovani tak, ze jsem byl po prvni pulhodine ve skolce odvezen sedackou na normalni sjezdovku.
Nebudu se tady zbytecne rozepisovat - bylo to super. Jezdil jsem 2 hodinky, v nedeli pak dalsi dve a citil jsem se skvele. Jedina vec mi chybela k absolutnimu pocitu stesti - Deninka byla tak zaneprazdnena a nadsena svym lyzovanim, ze dostatecne neocenila totalni zmenu meho postoje k lyzovani, ani muj prirozeny talent - hej, me ego si trochu pece prece zaslouzi, ne? ;-)
Vecer jsme zasli do sauny, Deninka po hodine chtela odejit a ja chtel zustat jeste na jedno-dve kola - tak jsem si vyslechl, jaky jsem prasak, ze to delam jen proto, abych mohl koukat na jine holky, zatimco ona uz bude pryc :-)
Jsem zkratka macho jak vysity - a lepsi uz asi nebudu, na to jsem moc stary ;-)

Novy byt

Neuveritelne - po 2 letech od podepsani rezervacni smlouvy konecne bydlim! :-)
Coz ale taky znamena, ze se vlastne oficialne stavam Prazakem :-/
No, budu se s tim muset nejak srovnat, jsou i horsi veci v zivote. Dokonce uz mam i nabytek.
Timto bych chtel podekovat firme Varia-Interier (http://www.varia-interier.cz/). S jejich praci jsem absolutne spokojen, jsou to perfekcioniste. V kuchyni je radost varit, ve skrinich radost usporadavat obleceni a v posteli - no, taky radost ... ;-)

Paintball

V ramci nasi neustale honby za dobrodruzstvim jsme opet podnikli neco noveho! (Ehm, no... prvni veta prece musi trosku upoutat, jinak by to nikdo necetl ;-) )
Zucastnili jsme se akce "Studentsky paintball" - kterou organizoval Denincin spoluzak z MU. Seslo se nas tam skoro padesat, jak lze videt na nasledujici fotecce - my dva jme uplne nahore uprostred :-)

Cela akce se odehravala v prostoru Army parku Orechov - byvale vojenske raketove zakladny. Prostor hriste nas nadchl svou rozlehlosti a clenitosti, moznosti schovat se v mnoha zakopech, krytech, valech atd.
Diky priznivemu pocasi - bylo polojasno, teplota mezi -1 a +1 stupnem - jsme na sobe mohli mit docela hodne vrstev. Deninka se totiz hodne bala, ze zasahy budou docela bolet. A samozrejme mela pravdu - jeste tyden po zasahu do paze tam mela modrinu zvici mexickeho dolaru ;-)
Mne nastesti z 10 her, ktere jsem hral, zastrelili jen jednou, kdyz mi utocnik z peti metru pokropil bok. Nebylo to tak hrozne, pres to obleceni to bylo asi jako rany kladivem - nedokazu si predstavit, jak prijemne by to bylo v lete jen pres tenkou latku maskacu :-)
Prvni hru jsem se docela uhonil, myslel jsem, ze vyplivnu plice a neujdu ani krok - ale pak se to nejak rozchodilo. Peklo zacalo az druhy den a stehna byla citliva skoro tyden.
V kazdem pripade to byla vyborna akce a klidne bych si to jeste zopakoval. :-)

A tady opet cerni vzadu - kdo nas pozna? ;-)