Radostně jsem očekávala, že se tu objeví nějaký zápis od Honzíka a zatím bohužel nic... Tak jsem se rozhodla, že zapíšu ve stručnosti, co jsme zatím přes léto podnikli a že to Honzíka povzbudí, aby k tomu přidal a popsal různé podrobnosti.
Konec zkoušek a tudíž konec školy byl pro mě až v ten nejposlednější možný den - a to 29. června. Dělala jsem totiž už napodruhé zkoušky z angličtiny a tak jsem na to chtěla mít dostatek času. Nicméně se to stejně nepovedlo. Honza tvrdí, že jsem to flákala.. asi je to pravda.. ale ne tak docela, já to vážně chtěla udělat.
V pátek - toho 29.června- se Honzík vracel z Bruselu, tak za mnou rovnou z letiště jel, dorazil něco po půlnoci. Ráno jsme jeli do Kopřivnice k jeho rodičum vyzvednout děti a pak už na "dovolenou" do Čeladné.
Po Beskydech jsme toho ale moc nepochodili, protože stále byli nějaké problémy..Eliška dostala teploty, tak jsem lítali po doktorech nebo byli doma kvuli tomu že pršelo. Ale jinak to bylo docela fajn. Po dlouhé době jsem se zase "naučila" dívat na televizi. Sledovali jsme Krok za krokem a Věřte nevěřte. A hráli deskové hry.
Řekla bych že jsme to přežili vcelku ve zdraví nebýt mé angíny:-( V pátek jsme vratili děcka a večer přijeli do Brna. Bolely mě jaksi mandle.
Večer mi Honzík docela dlouho zpíval různé písničky, protože jsem to po něm chtěla, když dětem taky zpívá.. bylo to pěkné.. V noci jsem se ale vzbudila a měla hrozný svalový třes. Pořád jsem se třásla a nešlo to vůbec ovládnout. Nakonec mi pomohlo když jsem se hodně oblékla.
Ráno jsme ale stejně zjistili, že mám vysokou horečku a mandle úplně nateklé. Nedalo se s tím nic dělat, musela jsem na pohotovost, kde mi dali antibiotika. Honzík se o mě docela pěkně staral.
Problémem bylo, že jsem od pondělí měla zaplacený 14 denní kurz angličtiny v Praze. I když to zprvu nevypadadalo, tak jsem se nakonec v neděli večer zmátořila a do Prahy jsme jeli. Na kurz jsem začla chodit od úterý.
To je prozatím všechno a doufám že Honzík na to třeba naváže:-)
Den.
Konec zkoušek a tudíž konec školy byl pro mě až v ten nejposlednější možný den - a to 29. června. Dělala jsem totiž už napodruhé zkoušky z angličtiny a tak jsem na to chtěla mít dostatek času. Nicméně se to stejně nepovedlo. Honza tvrdí, že jsem to flákala.. asi je to pravda.. ale ne tak docela, já to vážně chtěla udělat.
V pátek - toho 29.června- se Honzík vracel z Bruselu, tak za mnou rovnou z letiště jel, dorazil něco po půlnoci. Ráno jsme jeli do Kopřivnice k jeho rodičum vyzvednout děti a pak už na "dovolenou" do Čeladné.
Po Beskydech jsme toho ale moc nepochodili, protože stále byli nějaké problémy..Eliška dostala teploty, tak jsem lítali po doktorech nebo byli doma kvuli tomu že pršelo. Ale jinak to bylo docela fajn. Po dlouhé době jsem se zase "naučila" dívat na televizi. Sledovali jsme Krok za krokem a Věřte nevěřte. A hráli deskové hry.
Řekla bych že jsme to přežili vcelku ve zdraví nebýt mé angíny:-( V pátek jsme vratili děcka a večer přijeli do Brna. Bolely mě jaksi mandle.
Večer mi Honzík docela dlouho zpíval různé písničky, protože jsem to po něm chtěla, když dětem taky zpívá.. bylo to pěkné.. V noci jsem se ale vzbudila a měla hrozný svalový třes. Pořád jsem se třásla a nešlo to vůbec ovládnout. Nakonec mi pomohlo když jsem se hodně oblékla.
Ráno jsme ale stejně zjistili, že mám vysokou horečku a mandle úplně nateklé. Nedalo se s tím nic dělat, musela jsem na pohotovost, kde mi dali antibiotika. Honzík se o mě docela pěkně staral.
Problémem bylo, že jsem od pondělí měla zaplacený 14 denní kurz angličtiny v Praze. I když to zprvu nevypadadalo, tak jsem se nakonec v neděli večer zmátořila a do Prahy jsme jeli. Na kurz jsem začla chodit od úterý.
To je prozatím všechno a doufám že Honzík na to třeba naváže:-)
Den.
Žádné komentáře:
Okomentovat