Od studia je třeba si odpočnout - čajka u příležitosti Elthiho narozenin:-)

Tak jsem po móóóóc dlouhé době zase někam zašla:-) Můj spolužák David (jeden z mála lidí se kterými se ve škole nějak víc bavím) měl narozky - 22let - takže jsem nemohla odmítnout jít na jeho oslavu:-)
(Dokonce byl i ochoten mi den oslavy i tak trochu přizpůsobit:o))Taky se mi líbilo, že to bylo v čajce na mendláku, kterou mám docela blízko:-) David (říkají mu Elthi jako Eltharion) pozval docela dost holek, tak sem si říkala, že to bude taková skoro dámská jízda, ale nakonec to dopadlo docela jinak. Oslava měla začínat asi v 5, ale já tam s Mladou dorazila až v 6, protože jsme ve škole byly ještě ve střižně. Pokoušeli jsme se tam přehrát naše rozhovory týkající se rozjezdů do počítače. Program Adobe Premiere jsem viděla skoro poprvé v životě tak do byla docela sranda(jak by se dalo říct slovy černého humoru:-)) Nahrát se nám to sice podařilo, ale vůbec jsme nechápali proč tam nejde slyšet zvuk přestože se tam zvuková stopa objevovala.. (abyste si nemysleli, že jsme třeba zapomněli zapnout bedničky nebo něco podobně hloupého, tak jsme samozřejmě zkusili pustit v jiném programu jiné video, kde zvuk jel) No nic, tak jsme to vzdaly a šly do té čajky. Mlada ještě po cestě chtěla něco pro Davida, tak jsme byli v takovém obchodě s čokoládama a ona se vůbec nemohla rozhodnout:-) Já pořád navrhovala : co třeba ta čokoláda s mátou... nebo s chilli! a nebo ta s malinama vypadá moc dobře... a ona měla neustálé obavy o to, jestli mu to bude chutnat. Nakonec si nechala poradit od prodavačky a vzala nějaké čokoládové bonbóny, které byly pěkně balené.
Došly jsme do čajky a byl tam zatím jen David a jedna slečna až z Třebíče. Chvíli jsme tam společně pobyli, mezitím se stavila další slečna, která Elthimu pouze popřála a zas utíkala (no jo, to je tím obdobím zápočtů..) a pak přišel konečně i nějaký zástupce mužského pohlaví - Nelmi (jako Nellmegil) Vypadal tak trochu jako šermíř a taky že byl šermíř:-) Prý mu to říkají i v práci.. pracuje teď chvilku u eurotelu jako operátor na pasivu a byl z toho hrozně nadšený, tak nám o tom vykládal:-) Slečna z Třebíče se po jeho příchodě jaksi vytratila a Mlada po chvíli taky, jede zítra na psychovýcvik, tak se musela ještě chystat. Takže jsem zbyla jen já, obklopena dvěma muži!:-) Takové situace jsem se vždycky bála, říkala jsem si, co já si tak můžu s klukama vykládat, nikdy jsem to asi moc neuměla, ale nakonec to bylo fajn a vydrželi jsme tam docela dlouho:-) Nelmi vykládat o práci, my s Davidem občas sklouzli ke škole a zbytek času jsme vyplnili hrami jako mikádo nebo žabky:-)
Taky bylo zajímavé setkání s jedním zvláštním pánem co tam dorazil. Vypadal tak zajímavě alternativně, přírodně.. plátěne kalhoty, plátěnou košili, kterou ale neměl zaplou, ale přepásanou kusem látky. Kolem pasu měl navěšené látkové pytlíčky. Nejprve se nás zeptal zda je tam místo, pak si začal sundávat i ponožky a udělal si tam vlastní místečko a byl tak jakoby sám pro sebe.
Když mu čajmenka přinesla čaj, tak odněkud vydoloval žlutou růži a pěkně zabalený dáreček a dal jí to.
Pak přišly do čajovny nějaké dvě holky, ale vypadalo to, že tam není už místo, tak se otočily a šly pryč. A tenhle zvláštní pán jim hned vytvořil místečko z jednoho stolečku, který nám s naším dovolením sebral, tak je Nelmi šel zavolat, ať se vrátí. Zvláštní pán neznámo odkud opět vylovil žluté růže a každé jednu věnoval. Dokonce jim pak na ně přinesl i "kabátek", jak sám řekl - aby venku nezmrzly:-)
Přemýšlela jsem co bych si jetě dala a napadl mě sahlep, který jsem už dlooouho neměla. Za chvíli přišel ten pán a donesl 3 hrníčky sahlepu, prý pozdrav od skřítku:-) Jeden dal přede mě, zbylé dva před ty slečny. Já myslela, že je to ten můj sahlep, co jsem se objednávala, ale když pak čajmenka donesla další, zjistila jsem že ne:-) Když jsem pak odcházeli, tak ten pán tam byl u pokladny, vykládal s čajmeny a poskakoval tam a tančil. Nevím jestli tento zvláštní pán patřil do blázince, nebo byl jen velmi osobitý, každopádně to byl takový opravdu zvláštní ale asi velmi pozorný človíček. Teď jak to píšu, tak jsem si vzpomněla jak kdysi, už je to asi rok, jsem byla v čajovně na skleněnce a nějaký pán tam u poklady jen tak nechal 1000 kč a šel pryč.. něco mi tak podvědomě říká že to byl taky on:-)

Hodím jsem ještě nějaké fotečky z mobilu co jsem zkoušela fotit:-)